Příběh adventního věnce

V dnešní době jsou vánoční věnce ve všech tvarech, velikostech, barvách a
provedeních, které si jen dokážete představit. Zpočátku byl adventní věnec (nebo
adventní koruna) tvořen jen jedlovými větvičkami, stužkami a čtyřmi svíčkami. O
první ze čtyř nedělí před katolickými vánocemi byla zapálena první svíčka, o druhé
druhá svíčka a tak dále.

Kdy přesně byl adventní věnec zaveden do vánočních

tradic, je těžké s jistotou říci. Zdrojů je mnoho a domněnek ještě více. V některých se
říká, že neexistuje přesný termín, kdy tradice vznikla. Prý i staré germánské národy,
připravující se na Vánoce, tvořily takové věnce a darovaly je sousedním vesnicím.
Jedna z verzí se však objevuje nejčastěji. Hamburský luteránský teolog Johann
Hinrich Wichern, si k sobě vzal několik dětí z chudých rodin na výchovu. V roce 1839
vyrobil věnec ze starého kola a jedlových větví a ozdobil jej saténovou stuhou.
Každou neděli děti přidaly na věnec jednu velkou svíčku, nějaké stuhy a jedlové
šišky. Takže bylo pro děti snazší počítat dny do příchodu Vánoc.

Vánoční věnec je v katolickém světě spojován se zeměkoulí a světovými stranami.
Kruh symbolizuje mír a věčný život, zelené větve jedle jsou barvou života na Zemi a
svíčky jsou světlo, které na Vánoce osvětlí celý svět. Tradičně jsou katolické vánoční
věnce zdobeny třemi fialovými svíčkami a jednou růžovou. Barvy symbolizují
adventní bohoslužby. Růžová svíčka svítí na třetí neděli před Vánoci. Ta se nazývá
Gaudete, což znamená — Radujte se!

A věnec vypadá skvěle mimo jiné i jako ilustrace na vánočním pohledu 🙂 Zde je
trocha inspirace pro Vás.